III.

Pátek večer. Poklidná rozpitá atmosféra na baru. Barman míchá další koktejl ze speciální nabídky. Protřepe shakerem potřebné ingredience a vzniklou tekutinu pomalu slévá do podlouhlé sklenice. Nadzvedne oči a letmo se usměje na konzumenty sedící na baru.

Barová židle malinko zavrávorá při dosednutí krátké černé sukně. Dlouhé barevné nehty ze zaleskli při pokusu sukni dostat alespoň malinko níž než se vyhrnula. Pravá noha se neomaleně propletla přes nohu levou a špička zelených lodiček se začala pohupovat v rytmu irské kapely.

Robustní mladík popostrčil čerstvě namíchaný koktejl před dívku a prohodil nějakou poznámku o tom, že když mu vydrží dělat společnost ještě pár minut, tak ji koupí další. Dívka vykouzlila na tváři kyselí výraz a se slovy, že není žádná zlatokopka si poposrkla ze sklenice. Dvě minuty. Nesmyslná konverzace na nesmyslné téma. Podlouhlá sklenice ztratila svůj obsah v žaludku ne příliš dobře naladěné slečny. Mávla hlavou , aby na sebe upoutala barmanovu pozornost objednala si další drink a sklouzla z vysoké židle. Sukně se ji vyhrnula již pomalu nad boky. Urovnala ji a se slovy, že mu sem pošle jinou, odešla ke svému stolu.

Číšnice vzala připravený koktejl a odnesla jej ke stolu 3 slečen. Blondýnka, co se právě vrátila z baru se posadila vedle brunety, která na svůj věk vypadala velice staře a sešle. Nepříjemným tónem ji oznámila, že za tím pitomcem má jít teď ona pokud chtějí pokračovat v pití zadarmo. Nasadila široký úsměv a koketně mrkla na trojici chlapců u vedlejšího stolu.

Netrvalo to ani dalších deset minut od odchodu brunetky na bar, když přišla číšnice s lahví šampaňského. Blondýna v minisukni kývla na mladíka od vedlejšího stolu, se kterým se mezi tím dala do řeči, aby ji on i jeho kamarádi podali sklenice, že jim také nalije.
Když zmizel obsah lahve a vrátila se z baru i třetí dívka, blondýna se zvedla a vydala se k baru. V uličce potkala číšnici a objednala si další koktejl ke svému stolu. Barová židle zavrávorala  při dosedání více než předtím.

Dalších deset minut ještě více nesmyslné konverzace již dvou značně opilých lidí. Podlouhlou místností zaburácel nakažlivý smích. To se mladík na baru zasmál svému, podle jeho mínění, povedenému vtipu.

" Snad si nemyslí, že tady budu sedět věčně. To teda v žádným případě. Chci jít s těma klukama ještě na diskotéku. Hahaha jo fakt vtipné! O čem ten vtip byl? Jak jako, že blondýna nezatáhla střechu? Nebudu nad tím ani přemýšlet. Kde je můj koktejl. Doufám, že to jako zaplatí! Já jsem mu hned říkala, že nic nechci. Měla jsem jen jedno víno, co jsem si objednala. Kolik je hodin? Půl 1. Nejvyšší čas vyrazit."

Zelená lodičky se dotkli země. Barová židle se jemně zakyvácela a slečna si opět popotáhla sukni dolů.  Neřekla ani půl slova a otočila se na podpatku. Za necelých 8 minut k velkému oknu baru přijel žlutý taxík. Hlouček mladých lidí se odporoučel z baru a nasedl do taxíku.

"Kde je? Ona jako odešla? ", mladík se rozhlížel po baru a marně hledal společnici, která se svými kamarádkami střídavě posedávala na baru. Číšnice se pousmála a ukázala na kasu. "Sice odešla, ale její účet tu zůstal. Mám ti to připsat? Říkala, že je to na tebe."

Mladík sebou trhl. Na tváři se mu objevil zkřivený úsměv. A gestem naznačil, ať číšnice oba účty spojí. Značně jej to vyvedlo z míry.